Poranění vazů kotníku

Stačí ortéza na kotník?

Diagnóza poranění vazů kotníku

Časté poranění na úrazových ambulancích. Základem úspěchu je vyloučení přidružených poranění kotníku (zlomenina, poranění chrupavky). Následná léčba je volena podle rozsahu a tíže poranění. Primárně je kotník fixován v sádrové dlaze či ortéze a poté následuje rehabilitace zaměřená na posílení dynamických stabilizátorů v okolí hlezna (kotníku).

Nerozpoznané nebo nevhodně léčené primární poranění vazů hlezenního kloubu vede k nedostatečnému zhojení a tudíž nepevnosti vazu s rizikem vzniku nestability. Dlouhodobá nestabilita vede k častým podvrtnutím hlezna a tudíž zhoršování stavu s postupnou degenerací kloubu (artróza hlezna). K hlavním potížím pacientů patří samotný pocit nestability. Stížnosti na bolesti většinou signalizují přidružené problémy, které je nutné došetřit. V případě nedostatečné kompenzace stavu ortézou, tapingem, fyzioterapeutickými procedurami zaměřenými na posílení dynamických stabilizátorů a propriorecepce, přichází ke slovu operační stabilizace. Podstatou stabilizace hlezenního kloubu je nahrazení přerušených vazů přetočením a zpevněním částí vazů z okolí nebo šlachou odebranou z pacientova těla.