Typy anestezie

Jedná se o uměle navozenou dočasnou ztrátu vědomí. Hluboký spánek je navozen pomocí celé řady léků: zklidňujících sedativ, uspávajících hypnotik, znecitlivujících anestetik a svaly uvolňujících myorelaxancií. Myorelaxancia uvolní všechny svaly v těle, i dýchací, musí proto za vás v průběhu operace dýchat přístroj. Velkou výhodou tohoto typu anestezie je potlačení všech bolestivých vjemů během výkonu. Užívá se zejména u operací většího rozsahu. Po operaci lze tlumit bolesti analgetiky. Celková anestezie s sebou přináší i jistá rizika. Operaci v celkové anestezii předchází důkladné interní předoperační vyšetření, protože celkový zdravotní stav ovlivňuje míru rizika operačních a pooperačních komplikací.

Odstraňuje vnímání bolesti v určitých oblastech těla nebo přímo v místě operace, přičemž vědomí je zachováno. Existuje několik typů regionální anestezie, které se liší podle způsobu podání. Při znecitlivění horní nebo dolní končetiny se anestetikum podává k příslušným nervům (na ruce nebo noze) pomocí jehly pod kontrolou ultrazvukovým přístrojem, díky kterému lékař přesně určí nejvhodnější místo podání anestetika.
Dalším způsobem znecitlivění je podání anestetika do žíly končetiny s vyprázdněným cévním řečištěm. Poté na dobu potřebnou pro výkon a časné pooperační období ztratíte citlivost a pohyb dané končetiny. Jedná se o jeden z nejšetrnějších typů anestezie. Předchází mu interní předoperační vyšetření, které zhodnotí celkový zdravotní stav pacienta a eliminuje rizika anestezie.

Přes jehlu se speciálním postupem aplikuje anestetická látka do epidurálního (subdurálního) prostoru, do páteřního kanálu v bederní oblasti. Jste plně při vědomí, od pasu dolů však nic necítíte. Z toho také vyplývá, že ji lze použít pouze u operací prováděných na dolní polovině těla.
Někdy se po zákroku může objevit bolestivost v místě vpichu. Měla by během několika dní samovolně vymizet. Rizikem epidurální anestezie je pokles krevního tlaku a snížení srdeční frekvence. Proto jsou předtím podávány infuze pro naplnění krevního řečiště.
Tento typ anestezie nelze využít pro operace s jednodenní hospitalizací!.

Analgosedace je prováděna u menších diagnostických nebo operačních výkonů s cílem vyřadit nebo omezit bolestivé vnímání prováděného výkonu se současným celkovým zklidněním klienta. Zahrnuje podání silných analgetik, tj. léků proti bolesti a léků, které vedou k celkové sedaci, tj. utlumení pacienta. Léky jsou podávány do žilního systému. Dýchání není během výkonu vyřazeno. Současně probíhá monitorace základních životních funkcí. Hloubka analgosedace je lékařem volena dle typu prováděného výkonu. Často je tento typ anestezie používán v kombinaci s regionální anestezií z důvodu většího komfortu pro pacienta.